kiddo 559 x | Úchyl se slabikářem členem od: 30.05.2008
36, žena, Třebíč / Cajzlov
: 110 |
komentáře uživatele :
přidáno: 06.10.2008 - 18:51
přidáno: 02.10.2008 - 21:42
Četla jsem asi ve třinácti a do dneška mi v hlavě rotují útržky textu a jednotlivé scény. Neskutečně silná, temná atmosféra s filozofickým přesahem. Další výborná fantasy, která si s přehledem vystačí bez elfů.
přidáno: 01.10.2008 - 22:15
Jakkoli nejsem úplně zapálený fanoušek crossoverů, tak tady je střetávání a upravování postav z dobových, vzájemně nesouvisejících románů uděláno tak výborně, že Mooreovu Minu Murrayovou začnu asi mít mnohem raději než tu Stokerovu.
přidáno: 29.09.2008 - 20:36
On je to dost podobný případ jako s Posledním pokušením (které je ovšem dle mého jak myšlenkově hlubší, tak lépe napsané) - než si člověk zvykne na styl, díky kterému se kniha ze začátku jeví až nesnesitelně pánbíčkářsky (Bůh a oddanost jemu je tu jednoduše brána jako něco samozřejmého) a prokouše se k onomu sdělení, chvíli to trvá.
přidáno: 29.09.2008 - 20:32
Pro toho, kdo se zajímá o naše dějiny a v době oposmlouvy ještě tahal kačera (můj případ) absolutní nutnost. První více méně nezaujatý a objektivní historický popis 90.let, Taberyho autorství kvalitu zaručuje už samo o sobě.
přidáno: 29.09.2008 - 20:23
Pokud vás spíš než životopisy umělců (WIKIPEDIA) zajímají veliké, kvalitně vytištěné reprodukce, tak tohle je ta správná volba. Bonbonek na konec: dvě stránky ohlasů na Da Vinciho díla.
přidáno: 29.09.2008 - 20:22
Ve špatném slova smyslu intelektuální: koncept (jakkoli se mi může zamlouvat) ze Sirén trestuhodně čouhá na úkor postav, příběhu a nakonec i vypravěčského řemesla. Nedokázala jsem se do toho ponořit.
přidáno: 29.09.2008 - 20:20
On Kunderův "intelektuální román" mívá tu nevýhodu, že v něm není moc místa pro postavy a dialogy znějí mnohdy jako vykonstruované promluvy kavárenských povalečů. Někde se ta skrytá životní pravda vyloupne v plné kráse (Nesnesitelná lehkost bytí), někde jen tak vykoukne zpoza rohu (Totožnost).
přidáno: 29.09.2008 - 20:17
Hodně náročné na čtení (ani typografická úprava tomu nepomáhá, neb při praktické absenci odstavců se doslova nemáte čeho "chytit"), ale zároveň myšlenkově nesmírně bohaté a atmosférické; když si čtenář celý ten boj mezi přírodou a člověkem a člověkem a jeho nitrem dá dohromady, napadne ho, že takhle nějak musí vypadat peklo. A Coppolova Apokalypsa je definitivní důkaz, že aby byla filmová adaptace věrná, nemusí (nesmí) kopírovat.