Perdido 449 x | Kdykoliv slyším slovo kultura, aktivuji svoji policii.
Kdykoliv aktivuji svoji policii, slyším svoje kroky a vidím svoje police. členem od: 10.08.2009
41
: 63 |
komentáře uživatele :
přidáno: 14.08.2009 - 13:39
Těžko tuhle knihu známkovat jako celek, pravdou ovšem je, že v mém případě k vyššímu hodnocení výrazně přispívá povídka V kráteru po bombě. V doslovu tomu říkají politpunk, myslím. Těžko ovšem říct, jestli jakýkoliv jiný punk by byl tak vtipný...
přidáno: 17.08.2009 - 21:39
Asi takhle: ty "nudné" scény, kdy autor popisuje s nestandartní podrobností obyčejné věci - kusy oděvu, jídlo, toaletní potřeby a tak podobně - mají v celkové kompozici románu své opodstatněné místo. Stejně jako je tam mají brutální vraždy. Jedno s druhým tvoří kompaktní literární celek, který - pokud samozřejmě není nahlížen příliš realisticky, ale pouze coby absurdní parafráze reálných možností - má jednak určitou výpovědní hodnotu a rovněž je zajímavý z hlediska účinků na čtenáře. Čímž chci říct asi to, že většina jich bude mít po přečtení nejspíš velmi zvláštní pocity, rozhodně odlišné od těch, které vzbuzují jiní světoznámí a veleúspěšní autoři svými bestselery.
přidáno: 21.08.2009 - 22:33
Uznávám, že Survivor může být vynikající a velmi objevný pro ty, kteří stále ještě považují současnou euroamerickou civilizace za vrchol všeho stvoření. Pardon, Stvoření. Z knihy naprosto ostentativně čiší frustrace, zmatení a hnůj pod blyštivými pozlátky. Jenže bohužel až příliš ostentativně a prvoplánovitě, marně by zde čtenář hledal např. hlubší psychologii postav - vlastně chybí jakákoliv jejich psychologie. Co se týče použitého jazyka - stavím se za to, že čtenáři není třeba se podbízet a používat běžnou (pokud možno co nejjednodušší) mluvu jenom proto, že "v běžných dialozích taky nepoužíváme pro slovo VELKÝ pokaždé jiný výraz..." Nehledě na to, že osoba vychovaná v podmínkách uzavřené náboženské komunity pravděpodobně nebude používat "běžnou" mluvu - ale třeba se mýlím.
Nicméně autorova fantazie se zdá být poměrně originální a se smyslem pro absurdní detaily (celý příběh je vlastně hnán maximálně ad absurdum), což se dá ocenit. Škoda, že jsem tohle dílo nečetl před nějakými 10 lety, určitě by se mi v té době líbilo mnohem víc.
Nicméně autorova fantazie se zdá být poměrně originální a se smyslem pro absurdní detaily (celý příběh je vlastně hnán maximálně ad absurdum), což se dá ocenit. Škoda, že jsem tohle dílo nečetl před nějakými 10 lety, určitě by se mi v té době líbilo mnohem víc.
přidáno: 03.09.2009 - 21:31
Drama? A sakra, Perdido to bralo jako veselou instantní polívku uvařenou nejspíš z Bratrů Karamazových...
přidáno: 07.09.2009 - 22:39
Knihu tuto těžko jest hodnotiti, neb není člověku věku dvacátého prvního možno poznati všecky události, osoby a jiné detaily, kt. jsouť v polemikách často uvedeny, leč jen málokdy vysvětleny. To byvše řečeno, vyplyne pak, že hodnotiti lze pouze smysl pro humor, s jakým jsou br. Demlem obhajovány myšlenky pravého sokolství proti prospěchářskému a mocenskému pokrokářství.
No prostě je to jako hodnotit debatu na Britských listech. Tedy jenom principiélně, kvalita je pochopitelně někde zcela jinde.
No prostě je to jako hodnotit debatu na Britských listech. Tedy jenom principiélně, kvalita je pochopitelně někde zcela jinde.
přidáno: 07.09.2009 - 22:47
No ano, "primitivní" dětské syžety - nezbytná to část Poeho chladného kalkulu při tvorbě tak emotivních děl,-)
přidáno: 11.09.2009 - 21:03
Perdido naprosto sdílí nadšení.
Your milk is my wine
my silk is your shine
Než květnaté elegie, raději tyhle dva nesmyslné - a právě proto poetické - řádky.
Your milk is my wine
my silk is your shine
Než květnaté elegie, raději tyhle dva nesmyslné - a právě proto poetické - řádky.
přidáno: 11.09.2009 - 21:55
K této knize by Perdido s dovolením ocitovalo jednu z básní Kotoslava Zdymadla:
Svět plný strádání a zloby,
rozbitá ramena kloubů doby;
barvy a tvary šílenství a běd
nezdravé jako sulfurový květ
Svět plný skvělosti a jasu,
naděje jako konstrukt času;
moře tichých tyrkysových dní
s vlnami krásy nevšední.
Svět jako nekonečná inspirace;
báseň ze světa utkaná -
zrcadlo Lidí, Boha i Satana.
Jaká je potom marná práce
když básník drze a beze studu
nezrcadlí než rozbitou svou hubu.
Svět plný strádání a zloby,
rozbitá ramena kloubů doby;
barvy a tvary šílenství a běd
nezdravé jako sulfurový květ
Svět plný skvělosti a jasu,
naděje jako konstrukt času;
moře tichých tyrkysových dní
s vlnami krásy nevšední.
Svět jako nekonečná inspirace;
báseň ze světa utkaná -
zrcadlo Lidí, Boha i Satana.
Jaká je potom marná práce
když básník drze a beze studu
nezrcadlí než rozbitou svou hubu.
přidáno: 18.09.2009 - 22:07
Devadesáti devíti procentům zneuznaných mladých géniů by tyhle texty zůstaly v šuplíku a bohatě by se jimi bavilo géniovo okolí.
Je to tak trochu zábava na způsob drog - šňupnete si, zasmějete se, po nějakém čase znova a zase a je to pořád stejné, snad jen s tím rozdílem že u povídek Petra Měrky není nutné časem zvyšovat dávky a stejně tak nehrozí předávkování, návyk a všechny ty nepříjemnosti. Proto raději tohle než kokain.
Je to tak trochu zábava na způsob drog - šňupnete si, zasmějete se, po nějakém čase znova a zase a je to pořád stejné, snad jen s tím rozdílem že u povídek Petra Měrky není nutné časem zvyšovat dávky a stejně tak nehrozí předávkování, návyk a všechny ty nepříjemnosti. Proto raději tohle než kokain.