Monika Zgustová má nádherný styl vyjadřování, umí si zajímavě pohrát s češtinou a citlivě rozebírá vykreslení historie, kterou jsme v naší zemi prošli, i když tady od mládí sama nežila. Její vcítění do postav je dokonalé a Zimní zahrada je toho důkazem. Krásná kniha o tom, jací byli lidi před a po revoluci...

Pro mě bylo lepší číst nejdříve tuhle trilogii, potom Rok kohouta- i pro pochopení postupu času, jak se mění život, autorčina ironie i její postavy. Obě knihy byly totiž psány úplně v jiné životní etapě a i já jsem je četla s odstupem několika let. Před Terezou Boučkovou smekám, že dokázala svůj život odlehčit alespoň formou knih, je velmi odvážná.

Joanne Harris je vynikajici spisovatelka. Dokaze vyuzit takovych krasnych metafor, ze ctenare opravdu uchvati. Volne pokracovani Cokolady me v nicem nezklamalo. Musim priznat, ze v jednu chvili jsem jeji uzasne pisemne kreace chuti nevydrzela a sla si uvarit horkou cokoladu s troskou chilli...

Kdybych se s autorkou osobně nesetkala, asi bych nikdy na tuto krásnou a obsáhlou knihu o historii jedné židovské rodiny nikdy nenatrefila. Pomohla mi lépe pochopit historii nejen Židů, ale i naší země a české mentality.

První kniha, kterou jsem od Joanne Harrisové četla a která mě přesvědčila, že se k této autorce budu ráda vracet. Napínavý děj Pěti dílků pomeranče, který na závěr překvapivě vyústí a výborné psychologické rozpracování postavy, která má v sobě tajemství - to je typická Joanne Harrisová.

Chápu, že na někoho může působit vtíravý americký styl popisu štěstí = být bohatý, mít krásné auto, krásný dům a krásnou rodinu, jako vymývání mozku, ale základ učení knihy o pozitivním myšlení si určitě zaslouží víc, než 0%. Kniha není pro každého, ale věřím, že spoustě lidí změnila pohled na svět. Bohužel doporučované bestsellery vždy zvýší naše očekávání a mě v tomto případě spíše zklamal film ke knize, než kniha samotná.

Michael Ondaatje je zajímavý vypravěč. Film byl krásný hudbou, hereckými výkony a silnými momenty, ale kniha byla krásná hlavně silným příběhem a myšlenkami a minulostí postav. Kniha se mi moc líbila, Ondaatje si umí hrát s metaforami, dovede vtáhnout do příběhu a určitě se budu shánět po jeho dalších knihách.

Krásně napsáno a při čtení mě napadlo, že by to mohl být i hezký film - už díky momentům a obrazům...tak se teď můžu jít přesvědčit, právě byl natočen!

Musím přiznat, že jsem z knihy byla trochu na rozpacích. Nejenže jsem se v některých pasážích ztrácela, ale neseděl mi ani překlad a oslovování Boha "Taťkou", kdy ještě "taťka byla ženou". Jako námět zajímavé a jiné, ale moc mě to neoslovilo, jen pár vět.

Krásná kniha o lásce, takové, jaká je...škoda, že mě při čtení přepadal smutek z toho, že Richard s Lisou se ve skutečném životě nakonec rozešli.