Velice zajímavá kniha i pro lidi v matematice a informatice nevzdělané. Autor popisuje čtivým stylem zajímavá témata z matiky a informatiky, mezi která vkládá vyprávění o zajímavých životech některých matematiků, fyziků či informatiků.

Zajímavá kniha, kterou jsem četl již před 2 lety, ale byl sem z ní tenkrát nadšen a chystám se jí přelousknout zrychleně znovu. Nejlepší jsou pasáže, kde podrobně popisuje jednotlivé telefonáty, pomocí kterých získá na první pohled neškodné informace, které mu však pomohou získat další, až se dostane tam, kam potřeboval.

Nepříliš dlouhá knížka avšak velice nadupaná, není snadné ji číst, jelikož myšlenky jsou hutně naskládány za sebe a Hayek tedy nepíše takovým tím "moderním" stylem, kdy se dokáže o jedné věci bavit na 50-ti stránkách. Velice poučné čtení, avšak o to více náročné na pozornost, často jsem některé úseky četl třeba pětkrát, abych to nějak vstřebal a pochopil autorovu myšlenku.

Po tom, co nám o té knize říkali ve škole, jsem od ní čekal více. Avšak její síla je v jednoduchém přednesení důležitých myšlenek. Takové příjemné počtení na večer:-)

Nejedná se o souvislý text, ale o souhrn určitých esejí, přednášek a rozhovorů, jež mají společné to, že se týkají globálního oteplování a názoru Václava Klause na něj. Překvapilo mne při čtení knihy, že Klausův odmítavý postoj nesměřuje ani tak k samotnému globálnímu oteplování, jako spíše k tomu, jak politici mohou toto téma zneužít ve prospěch omezování lidské svobody a direktivnímu řízení společnosti. Klaus podává pochopitelné argumenty, proč není vhodné, aby státy zasahovaly do lidských svobod a proč neexistuje nic jako omezené přírodní zdroje, ale spíše omezené technologické schopnosti využití různých zdrojů (například před stovkami let byla ropa zcela bezcenná, stejně tak za pár desítek let může být nějaká látka, jež je dnes bezcenná, hlavní přírodní surovinou využívanou lidmi). Klausova kritika spočívá daleko více v ekonomické argumentaci, než v popírání globálního oteplování.

Kvalitní kniha, jenž v poměrně stručné formě vysvětlí názory různých ekonomických škol a ekonomů na vznik a funkci peněz v ekonomice. Představeny jsou názory od Aristotela, přes Marxe, Rakouskou školu, Klasickou školu, Neoklasickou školu, Keynese, Monetarismus až po Postkeynesovce. Kniha je čtivá, i když v ní je spousta informací, a neobsahuje žádné velké množství grafů či vzorců.

Pro mnoho lidí je obsah této knihy možná naprosto nepředstavitelný a v praktickém životě nerealizovatelný. F. A. Hayek totiž v této knize navrhuje rozšíření působnosti trhu i na ten možná nejdůležitější trh v ekonomice a to trh peněz. Pokládá si zde otázku, kterou si pokládá jen velmi málo ekonomů - proč musí existovat centrální banka? Proč je monopol na emisi peněz prospěšný, když dle ekonomické teorie jsou monopoly škodlivé na každém jiném trhu? Proč má centrální banka a stát právo zakázat lidem používat své zlaté peníze a od nich odvozené bankovky?

Hayek předkládá mnohé argumenty, kdy zmiňuje škodlivost monopolu na emisi peněz a popisuje historická fakta, kdy panovníci a centrální bankéři neustále znehodnocovali peníze (inflace). Dle něj by zrušení centrální banky mělo výhodu i v tom, že by nemohla provádět měnovou politiku, která je dle teorie hospodářského cyklu příčinou současných krizí.

Zajímavé je, že Hayek nepředpokládá, že by se jako peníze ustanovily na svobodném trhu zlaté mince a bankovky 100% kryté zlatem, ale předpokládá, že by soukromí emitenti emitovali nekryté bankovky, kdy by přislíbili držet stabilní kupní sílu vůči definovanému koši komodit, k čemuž by je nutil trh, neboť by lidé od emitenta rychle odešli, pokud by nebyl schopen držet kupní sílu. Kooperace všech lidí na svobodném trhu by tedy postupně vedla k výběru nejlepších měn, které si lidé přejí, přičemž by neustále každý emitent byl podroben tvrdé konkurenci a možnosti odlivu zákazníků, pokud by je zklamal - neměl by tedy monopol na emisi peněz a lidé by mohli změnit měnu, pokud by emitent prováděl takovou inflaci jako dnešní centrální banky.

Zajímavá kniha, ve které Kostolany odpovídá na položené otázky. Jedná se vždy o krátkou otázku a o relativně stručnou odpověď, pričemž otázky na sebe postupně navazují.

Kostolany v knize popisuje svůj přístup k akciových trhům a svoje různé životní příhody. Poměrně příjemné čtení pro zájemce o kapitálové trhy.

Povedená kniha - ať už po obsahové, tak i po grafické stránce (obrázky jsou výstižné, vtipné a dokreslující obsahovou část). Pro neekonomy je zajímavá bych řekl především první část knihy, kde bratři Schiffové popisují vznik jednoduché ekonomiky a nejzákladnější ekonomické principy jako investice, úspory, úrok, dělba práce - specializace, absolutní výhody při dělbě práce, z čehož i neekonom jednoduše pochopí, jak funguje a jak roste reálná ekonomika. Další část knihy už je možná pro neekonomy obtížnější pro pochopení, ale i tak si myslím, že to je dobré čtivo pro všechny. Oceňuji část o deflaci, ve které se Schiffové snaží vyvrátit dnes převládající názor, že mírná inflace je pozitivní a že se za každou cenu musíme vyhnout deflaci.

Půjčil jsem si ji jen tak náhodou v knihovně a nakonec to bylo překvapivě moje nejlepší čtení v poslední době. Israel Kirzner jako představitel Rakouské školy zde vysvětluje, proč jsou neoklasické ekonomické modely postavené na nereálných předpokladech (dokonalé informace, dokonalá konkurence, naprostá racionalita lidí) pouhou pomůckou a intelektuálním cvičením, aniž by dokázaly vysvětlit, jak funguje reálný svět.

Kirzner jako alternativu představuje rakouskou teorii podnikatelského objevování, pomocí které obhajuje efektivitu svobodného trhu a to i v případě, že se lidí chovájí iracionální, že nemají dokonalé informace (počítá, narozdíl od neoklasických modelů, i s tím, že lidé většinou ani nevědí, že něco nevědí). Na základě této teorie vysvětluje kritiku antimonopolního zákonodárství z pohledu Rakouské školy, kdy antimonopolní zákonodárství postrádá smysl a je dokonce škodlivé, neboť jsou dvě možnosti, jak reálně vytvořit monopol - 1) státním omezením vstupu na trh (licencování, regulace) a za 2) že by jediný výrobce disponoval jako jediný na světě určitým přírodním zdrojem (např. ropou), což je málo pravděpodobné. Vysvětluje poté, proč je státem udržovaný monopol škodlivý a proč to vede ke snížení ekonomické efektivity společnosti.