Nikdy jsem po přečtení knihy neměla větší chuť setkat se s jejím autorem.

Ták, konečně se ta dlouhá kapitola mýho života, kapitola, v níž jsem četla knížky o Harry Potterovi, uzavřela. Jasně si vzpomínám, když jsem o tom mladým kouzelníkovi slyšela poprvý. Bylo to v době, kdy u nás vyšly první tři knihy a nikdo ještě pořádně nevěděl, kdo že to ten kluk s jizvou ve tvaru blesku na čele vlastně je. Ale pak uběhly (asi) dva roky a byl tu první film a celý to začalo. Potterománie. Davový šílenství. Nosily se trička s Harry Potter (samozřejmě že jedno mám:), batohy, všechno. A pak to pokračovalo, a pokračovalo… Však to sami znáte;) Jsem celkem ráda za „O devatenáct let později“, aspoň nikdo nebude mít tendenci psát nějaký polemický výtvory. I když… Myslím, že sama Rowling(ová) časem dopíše, co se za těch 19 let všechno stalo a co se dělo dále. To ale až bude chtít více prachů. (btw. mě fascinuje, jak si plno lidí myslí, že se jedná o „dětské“ knížky… mě totiž v deseti letech už třetí díl dělal problémy, a to se nezmiňuju o těch dalších…)

taky bych chtěla mít felix felicis

Nechápu, co na tom všichni mají. Film mě rozhodně bavil více.

Nebýt povinné četby, nikdy bych si tuhle knížku nepřečetla, a myslím, že bych ani o nic nepřišla…

NE! Touhle knihou si mě pán hodně znechutil, pochybuju, že mu dám ještě někdy další šanci. Film je na stejný úrovni jako kniha, ne-li ještě níž.

Jediné, co si z toho pamatuju, je, jak si tatínek stavěl rakev…To bylo vážně vtipné. Ale jestli je tohle Vieweghova nejlepší kniha (jak sem tak slyšela), nechci, opravdu nechci, aby se mi někdy do ruky dostala jeho další díla. Radši ať jen píše scénáře.

Moje nejoblíbenější kniha (a film), a já jen lituju, že dneska už je podniknutí něčeho takovýho neuskutečnitelný... (Nevíte někdo, jak to nakonec s Thompsonem a jeho právníkem dopadlo? Jako jestli přišli na ty jejich podvody a všechno...?)

dokonalé; chci to vidět v divadle

Jedno z těch lepších využití tří hodin života… To se prostě musí přečíst.