Lovci lebek

Josef Bolf, Lubomír Typlt, Luděk Rathouský, Vladimír Skrepl

umění

přidáno: 12.01.2009

Záměrem výstavy, která představuje tvorbu čtyř výrazných současných uměleckých individualit není tematizace malby ani její vyjmutí z kontextu českého umění, ale sledování určité tendence aktuální české malby, která se vyznačuje figurálními náměty, vychází z neoexpresionismu různé provenience (německé, anglické, americké, atp.) vnáší do malby obsesívní, existencionální a emocionální témata a není úzkostlivě závislá na předloze. Lubomír Typlt (*1975, žije v Berlíně) ve své tvorbě přináší zkušenosti z působení na Kunstakademie v Düsseldorfu, kde studoval v ateliérech M. Lüpertze, G. Merze a A. R. Pencka. Vladimír Skrepl (*1955, vedoucí ateliéru Malba II na AVU v Praze) rovněž v mnohém reaguje na tvorbu Neue Wilde (Nových divokých, uměleckého směru konce 70. a začátku 80. let v Německu). Jeho výlučná a silná pozice v českém kontextu ovšem spočívá v tom, že tematické a stylové hranice neustále překračuje, přičemž konstantami jeho tvorby jsou autenticita, neuchopitelnost a nepředvídatelnost. Josef Bolf (*1971, člen zaniklé skupiny Bezhlavý jezdec, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého 2005) remixuje komiksová vyprávění i ilustrace k dětským knížkám i techniky užívané v práci s dětmi s vlastními představami a dosahuje virtuozity ve sdělení nejosobnějších emocí dotýkajících se autodestrukce a smrti. V obrazech Luďka Rathouského (*1975, člen umělecké skupiny Rafani) se v paradokumentární poloze objevují expresivní reflexe aktuální společenské situace i dění na umělecké scéně. V obrazech všech čtyř autorů lze sledovat vzájemné postavení kresby a malby, typické pro současný malířský projev. Obě média se na obrazové ploše projevují stejnou intenzitou a jedno není podřízeno druhému. Zároveň se projekt snaží kurátorsky propojit umělce, kteří přes zjevné styčné momenty v tvorbě pocházejí z poměrně rozdílného prostředí a dosud spolu nikdy nevystavovali. Společné je jim mimo jiné úsilí o neustálé hledání a překračování vlastních limitů. Podstatný je rovněž pokus o možné propojení podobných východisek odvozených ze dvou kulturních, historicky spjatých prostředí, českého a německého.