Pro mně osobně nejlepší kniha autora...

Oproti předchozím dílům neztrácí na napínavosti a zajímavosti, ale jsou tu dvě ale...
Prvním ale je to, že je to strašně rozvleklé, ano sice se dozvíme více o Ineveře a proč se stala tou mrchou, kterou se stala, což je super, ale tento v pořadí již 5(?) životopis dost nudí. Z velké části proto, že se vlastně nic dramatického( až na jednu událost) nestalo a také proto, že její příběh trochu působí, jako že je tam dán z nutnosti, aby jsme viděli že ona není úplně bezcitná a navíc ona je opravdu ten krk co hýbe státem. No a druhá, nezáživná a příběh zbytečně zdržující je rozvlekle napsaná cesta Lesy a společníků z Everamovy Štědroty domů. Obzvlášť s porovnáním kolik místa a času Brett věnoval finálním třem soubojů(hlavně tomu druhému) knihy.
No a druhé ALE( které bude obsahovat spoilery) se týká Arlena a Reny. Chápu, že Arlen se zamiloval a je z toho úplně na větvi a Brett tam asi chtěl vnést trochu romantiky, jenže zvolil cestu srdceryvných výlevů, které já opravdu vůbec nemusím( třeba Hrbáče mi části tohoto typu úplně zhnusily). Vím že si lidé občas musí vyznat lásku, ale aby to dělali na každé stránce? A někdy i dvakrát? V jednu chvíly jsem už byla rozhoduta, že pokud ještě jedoou narazím na větu Miluji tě Arlene Sedláku, tak knihu odložím. Naštěstí mně děj právš včas přesunul do Pouštního Kopí. Jinak na Renu jsem si vypěstovala celkem silnou alergii a doufám, že brzo umře... I když vzhledem k tomu, kolik jí autor věnuje času a energie a dělá z ní druhého Arlena( který si najednou začal říkat znovu Arlen, oblíkat a už se asi začíná smiřovat s tím, že je osvoboditel) vč. schopností, tak s ní má asi další plány a holka bude v budouctnu důležitá. Takže věřme, že se holka ještě ukáže, protože pokud ne, pokud i nadále bude Arlenovým pejskem a matrací v jednom a pouze důvodem k občasnému naštvání Leshy, tak nechápů proč bylo zbytečně ztraceno kvůli ní cca 150 této a zhruba 200 stran knih předcozích

Jsem stoprocentní Marvel fanoušek, teda byla jsem stoprocentní Marvel fanoušek. Prostě miluju Avengers partu. Z ligy jsem sice znala víceméně všechny, ale brala jsem na vědomí jen Batmane( dobře jeho fanoušek jsem už od filmů Tima Burtona) ostatní komixáky sice znám, ale že bych je nějak zrovna žrala( ok docela mě dostává Green Arow, ten serialovej) to teda ne. To ovšem platilo do tet, dokonce i ten nagelovanej tydýt v elastákách( tet myslím Supermana, v Avangers ho nahrazuje Captain Amerika) se dal skousnout a na milost sem vzala i Wonder Women( což se u černé vdovy nikdy nestane) a úplně do kolen mě dostal Flash a Aqua man, který sem znala jen z TBBT. Takže klobou dolů... Jako stratovačku i pro doposud Komix panice určitě doporučuju.

Pokud jste četli původní verzi a nemáte nic proti inovaci, určitě si i toto zpracování užijete a pokud se vám původní kniha zdála nudná, tady se nudit určitě nebudete

Všechny povídky, jsou svým způsobem nechutné, jen stupen nechutnosti je různy, co je ale u každé jiné je "děj" některé jsou tak nesmyslné, že to snad ani možné není, jiné parodují naši současnou realitu a některé nutí k zamyšlení. U jedné jsem dokonce i málem brečela...

wow, ono to není tak hrozný a hlavně nudný jak by se dalo po filmu čekat

pokud jste někdy viděli film a zamilovali si, věřte, že se vám kniha bude líbit ( a naopak), film a kniha jsou až na pár částí, které se do filmu prostě nevešly, slovo od slova totožné a při čtení se vám vybaví scény filmu - ps. pokud patříte mezi ty co přeskakují předmluvi tak u této knihy to nedělejte a pustte se s chudí do obou( a poté i do třetí)

Právě jsem to přečetla podruhé a jsem tím uchvácen ještě více než Hamletem, konec je možná také trochu useknutý jak u Hamleta, ale tady je toto useknutí daleko působivější a celému dílu to dává "něco" navíc.

o hodně slabší než předchozí díl, a o hodně slabší než všechny ostatní knihy autora

ok, ještě nemám dočteno, ale veřejně bych se chtěla omluvit - ta kniha není tak hrozná, jak sem myslela. Místama se sice člověk dost zasměje, ale jako celek víceméně funguje. Navíc je napsaná tak, že se čte docela sama i když vlastně nemá žádný pořádný děj. Ji pomalu louskám, když se mi nechce myslet